Static (SRAM) memory retains its information as long as it has power. Dynamic (DRAM), just like static, retains data. Zeros and ones lined up in rows (bytes) like soldiers. But for DRAM to keep its thoughts, it needs a refresh – a renewal, a repetition. And it must happen often and regularly, because even when a dynamic memory is connected to a power source, each cell constantly loses a small amount of electric charge and thus information.
Memory refresh is the process of repeatedly reading the information from the memory and immediately rewriting it without changing the information itself. As long as the memory is in operation, every memory cell must be repeatedly refreshed, usually within milliseconds. DRAM refresh does not use regular memory operations (read and write cycles) for accessing data, but uses specialized so-called refresh cycles, which are generated by separate timing circuits on the memory slots and are interleaved between normal memory accesses. But this refreshing consumes a non-negligible amount of energy. There are great details for technology enthusiasts on the internet, whether on Wikipedia, AI or simply, you can try google it.
In my personal “ten commandments” of a working day, I have one point: write to at least two people with whom you want to stay in contact. I don’t always follow it every day, but often I do. Sometimes I don’t stick only to electronic communication but also brighten things up with a personal meeting – or at least scheduling one. I try to devote time to refresh. To repeat. Often and regularly. It requires a non-negligible amount of energy. I cannot be with everyone always and in person – luckily there is the internet and smartphones.
But why waste so much time and energy on refresh?
DRAM needs it in order to keep information current – until the power is turned off. I don’t know exactly what it gets out of it, but that’s how it was designed and that’s how it works. Its purpose is to store information, and for that it needs refresh. These refresh cycles consume a fair bit of energy, but DRAM production is cheap. And sometimes the refresher wears out.
And as long as no one turns off my power, I want to maintain and refresh my contacts and friendships. What do I get from that? It’s also energy- and time-consuming for me.
Relationships with other people are one of the pillars of my happiness. The closer they are, the more I want to be with them – at least virtually. When I have a meeting planned with them, going to work becomes much easier. Even an email to a friend – and a reply from a friend – makes me very happy. How much happier is a person who has at least one colleague, friend, or companion at work? How joyfully he works, and surely he always looks forward to going to work – work is more fun for him. Do you have a friend at work? A soul mate? Find one – or change the job.
Besides happiness, I also get the opportunity to test my own ideas. When I say something to others, I offer them a piece of myself – a piece of what’s inside me. And their reactions spark more inspiring thoughts in me. Sometimes it can be hurtful and not always easy to accept. But people who live alone – at least the two I know – and don’t openly share their thoughts even in the virtual world, fall into the trap of self-proclaimed omniscience, the know-it-all attitude. And they get even worse when, in addition to their loneliness, they watch television.
With friends, I get to know myself better – reflected in them. I see myself in their reactions, their way of communication. Reflection and introspection. Mirroring and self-knowledge. I observe myself from a different perspective. Sometimes critical, sometimes kind – but always turning toward the very core and principle, back to myself. In any case, it allows me to grow. It allows me to find a magnet within. A vision.
And finally – with friends I can not only be, but also be useful. I can just be. Enjoy being. Watch their movements, speech, thoughts and rejoice in being. Develop being. Just like that. Or we can create something – something useful for us, or even for other people. We can play sports together, relax, drink, paint, write, invent and create. Or create something useful even for others – a creative product or a helpful company.
“Such is friendship, that through it we love places and seasons; for as bright bodies emit rays to a distance, and flowers drop their sweet leaves on the ground around them, so friends impart favor even to the places where they dwell. With friends even poverty is pleasant. Words cannot express the joy which a friend imparts; they only can know who have experienced. A friend is dearer than the light of heaven, for it would be better for us that the sun were exhausted than that we should be without friends.” (St. John Chrysostom)
Friendship is a mystery and its greatness cannot be expressed in words. It is a gift, but also a great investment. It consumes a lot of energy. At least until they turn off the power. :-)
The article is originally written in the Slovak language, published in 2013, updated and translated using chatGPT in 2025. The picture is downloaded from pixabay.
Obnova paměti
Ne všichni známe podrobnosti o počítačích a málokdo z uživatelů zná jeho paměť. Většina si ji plete s pevným diskem, myslí si jednoduše, že je to místo, kde jsou uloženy všechny ty hry. A téměř nikdo z nich nezná rozdělení pamětí na ROM a RAM, na statickou a dynamickou, ani princip, na kterém fungují.
Statická (SRAM) paměť si uchovává informaci trvale, dokud je pod proudem. Dynamická (DRAM) stejně jako statická uchovává data. Nuly a jedničky poskládané do řady (bajtů) jako vojáci. Ale aby si DRAMka myšlenku udržela, potřebuje refresh – obnovu, zopakování. A to často a pravidelně, protože i když je dynamická paměť připojena ke zdroji elektrického napětí, dochází v každé buňce neustále k pomalému vybíjení náboje a tedy ke ztrátě informace.
Obnova paměti je proces opakovaného čtení informací z paměti a okamžitého přepsání bez změny informace. Dokud dynamická paměť pracuje, každá paměťová buňka musí být opakovaně obnovována, obvykle v řádu milisekund. Obnova DRAM nezaměstnává běžné paměťové operace (čtecí a zapisovací cykly), používané pro přístup k datům, ale využívá specializované tzv. obnovovací cykly, které jsou generovány samostatnými cyklovacími obvody na paměťových slotech a prokládány mezi běžné přístupy do paměti. Ale toto obnovování znamená nezanedbatelnou spotřebu energie. Velmi pěkný detail pro zájemce o technologie je na internetu, ať už na Wikipedii nebo AI.
Ve svém desateru pracovního dne mám jeden bod: napiš alespoň dvěma lidem, se kterými si chceš udržet kontakt. Ne každý den to dodržím, ale často ano. Někdy nezůstanu jen u online komunikace, ale zpestřím to i osobním setkáním – nebo alespoň jeho domluvením. Snažím se věnovat čas obnově. Zopakování. Často a pravidelně. Stojí to nezanedbatelné množství energie. Nemohu být se všemi stále a osobně, naštěstí je tu internet a mobil.
Ale proč tolik plýtvání časem a energií na obnovu?
DRAMka to potřebuje, aby udržela informaci stále aktuální – dokud jí nevypnou proud. Nevím přesně, co z toho má, ale je tak navržená, je to způsob, jakým funguje. Jejím účelem je udržet informaci – a k tomu potřebuje obnovu. Ty obnovovací cykly spotřebují dost energie, ale výroba těchto pamětí je levná. A někdy se obnovovač opotřebuje.
A pokud nevypnou proud mně, chci udržovat a obnovovat své kontakty a přátelství. Co z toho mám já? I pro mě je to energeticky a časově náročné.
Vztahy s jinými lidmi jsou jedním z pilířů mého štěstí. Čím jsou mi bližší, tím více s nimi chci být. Alespoň virtuálně. A když mám s nimi naplánované nějaké setkání, mnohem snadněji se mi jde do práce. I e-mail příteli – a odpověď od přítele – velmi potěší. O kolik šťastnější je člověk, který má v práci alespoň jednoho kolegu – přítele, kamaráda? Jak radostněji se mu pracuje a určitě se do práce těší – práce je pro něj více zábavou. Máte v práci kamaráda? Spřízněnou duši? Najděte si ji, nebo změňte práci.
Kromě štěstí je tu pro mě možnost ověřovat své myšlenky. Když něco vyprávím druhým, riskuji kousek svého já. Kousek toho, co je ve mně. A vnímání jejich reakcí ve mně vyvolává další inspirativní myšlenky. Někdy je to možná zraňující, a ne vždy to umím přijmout. Ale lidé, kteří žijí o samotě – alespoň ti dva, které znám – a nesdílejí otevřeně své myšlenky alespoň ve virtuálním světě, upadají do pasti všeználka a všeuměla. A ještě hůře dopadají, když navíc k té své osamělosti sledují televizi.
S přáteli více poznávám sám sebe. Odrazem od nich. Vidím se v jejich reakcích, v jejich způsobu komunikace. Reflexe a introspekce. Zrcadlení a sebepoznávání. Pozoruji sebe sama z jiného úhlu pohledu. Někdy kritického, někdy laskavého – ale vždy se obracím k samotnému jádru a principu, zpět k sobě samému. V každém případě mi to umožňuje růst. Umožňuje najít v sobě magnet. Vizi.
A nakonec – s přáteli mohu nejen být, ale i být užitečný. Mohu prostě jen být. Užít si bytí. Pozorovat jejich pohyby, řeč, myšlenky a radovat se z bytí. Rozvíjet bytí. Jen tak. Nebo můžeme něco vytvořit – něco užitečného pro nás, nebo i pro druhé lidi. Můžeme společně sportovat, relaxovat, popíjet, malovat, psát, vymýšlet a tvořit. Nebo vytvořit něco užitečného i pro jiné – kreativní produkt nebo prospěšnou firmu.
Přátelství je velká věc. Jeho velikost se nedá vyjádřit slovem. Jen zkušenost ji umožňuje poznat. (sv. Jan Zlatoústý)
Přátelství je tajemství a jeho velikost se nedá vyjádřit slovem. Je darem, ale i velkou investicí. Spotřebuje hodně energie. Aspoň pokud nám nevypnou proud. :-)
Obnova pamäte
Nie všetci poznáme podrobností o počítačoch a málokto z užívateľov pozná jeho pamäť. Väčšina si to pletie s pevným diskom, myslí si jednoducho, že je to miesto, kde sú všetky tie hry uložené. A takmer nikto z nich nepozná rozdelenie pamätí na ROM A RAM, na statickú a dynamickú, ani princíp na akom fungujú.
Statická (SRAM) pamäť si uchováva informáciu trvalo, kým je pod prúdom. Dynamická (DRAM) rovnako ako statická uchováva dáta. Nuly a jedničky poskladané do šíkov (bajtov) ako vojaci. Ale na to, aby si DRAMka myšlienku udržala, potrebuje refresh. Obnovu, zopakovanie. A to často a pravidelne, lebo aj keď je dynamická pamäť pripojená k zdroji elektrického napätia, dochádza v každej bunke neustále k pomalému vybíjaniu náboja a teda strate informácie.
Refresh pamäte je proces opakovaného čítania informácií z pamäte a okamžitého prepísania bez zmeny informácie. Pokiaľ pamäť pracuje, každá pamäťová bunka musí byt opakovane obnovovaná, obyčajne v ráde milisekúnd. Obnova DRAM nezamestnáva bežné pamäťové operácie (čítacie a zapisovacie cykly), používané na prístup k dátam, ale využíva špecializované tzv. obnovovacie cykly, ktoré sú generované samostatnými cyklovacími obvodmi na pamäťových slotoch a poprekladané medzi normálne prístupy do pamäte. Ale to obnovovanie znamená nezanedbateľnú spotrebu energie. Veľmi pekný detail pre záujemcov o technológie je na internete, či už Wikipédii alebo AI.
V svojom desatore pracovného dňa mám jeden bod. Napíš aspoň dvom ľuďom, s ktorými si chceš udržať kontakt. Nie každý deň to dodržím, ale je to často. Niekedy neostanem len pri elektronickej komunikácii, ale spestrím to i osobným stretnutím. Respektíve dohodnutím si nejakého stretnutia. Snažím sa venovať čas na obnovu. Zopakovanie. Často a pravidelne. Stojí to nezanedbateľné množstvo energie. Nestíham byť so všetkými stále a osobne, našťastie je tu internet a smartfóny.
Ale prečo toľké plytvanie časom a energiou na obnovu?
DRAMka to potrebuje, aby udržala informáciu stále aktuálnu, teda pokiaľ jej nevypnú prúd. Neviem presne, čo z toho má, ale je tak vymyslená, je to spôsob akým funguje. Jej účel je udržať informáciu a na to potrebuje obnovu. Tie obnovovacie cykly žerú dosť energie, ale výroba dynamických pamätí je lacná. A niekedy sa obnovovač zoderie.
A pokiaľ nevypnú prúd mne, tak chcem udržiavať a obnovovať svoje kontakty a priateľstvá? Čo z toho mám ja? Pre mňa je to tiež energeticky a časovo náročné.
Vzťahy s inými ľuďmi je jeden z pilierov môjho šťastia. Čím sú mi bližší, tým viac chcem s nimi byť. Aspoň virtuálne. Keď mám plánované nejaké stretnutie, veľmi ľahko sa mi kráča do práce. Aj email priateľovi, a odpoveď od priateľa veľmi poteší. O čo šťastnejší je človek, ktorý má v práci aspoň jedného kolegu, priateľa, kamaráta? Ako radostne sa mu pracuje a určite sa do práce vždy teší a práca je preňho viac zábavou. Máte v práci kamaráta? Spriaznenú dušu? Nájdite si ho, alebo zmeňte prácu.
Okrem šťastia je tu pre mňa možnosť overovať svoje myšlienky. Keď niečo rozpravám druhým, tak im dávam všanc kúsok svojho ja. Kúsok toho, čo je vo mne. A potom vnímanie ich reakcií vo mne vyvoláva ďalšie inšpiratívne myšlienky. Niekedy je to možno zraňujúce a nie vždy to viem prijať. Ale ľudia, ktorý žijú osamote, aspoň teda tí dvaja čo poznám, a nezdieľajú otvorene svoje myšlienky aspoň vo virtuálnom svete, upadajú do pasce všeznalca a všerozumu. Ešte horšie dopadajú, keď k tej svojej osamelosti sledujú televíziu.
S priateľmi viac spoznávam sám seba. Odrazom od nich. Vidím sa v ich reakciách, v ich spôsobe komunikácie. Reflexia a introspekcia. Zrkadlenie a sebapoznávanie. Pozorujem seba samého z iného uhlu pohľadu. Niekedy kritické, niekedy láskavé, ale vždy sa obraciam k samotnému jadru a princípu, späť k sebe samému. V každom prípade mi to umožňuje rásť. Umožňuje nájsť v sebe magnet. Víziu.
A nakoniec s priateľmi môžem nielen byť, ale aj byť prospešný. Môžem byť len tak. Užívať si bytie. Sledovať ich pohyby, reč, myšlienky a tešiť sa z bytia. Rozvíjať bytie. Len tak. Alebo môžeme niečo vytvoriť, niečo prospešné pre nás, alebo aj pre druhých ľudí. Môžeme spolu športovať, relaxovať, popíjať, maľovať, písať, vymýšľať tvoriť. Alebo vytvoriť prospešnú vec i pre iných, kreatívny produkt, alebo prospešnú firmu.
Priateľstvo je veľká vec. Jeho veľkosť sa nedá vyjadriť slovom. Len skúsenosť ju umožňuje spoznať. (sv. Ján Zlatoústy)
Priateľstvo je tajomstvo a jeho veľkosť sa nedá vyjadriť slovom. Je darom, ale aj veľkou investíciou. Spotrebuje veľa energie. Aspoň pokiaľ nám nevypnú prúd. :-)
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára